Mezinárodní setkání zájemců o historii potápění
a historickou potápěčskou techniku Neustadt 2011 (SRN)

V polovině června 2011 se vydala skupina členů HDS CZ na cestu do Neustadtu v NSR, aby se poprvé zúčastnila mezinárodního setkání zájemců o historii potápění a historickou potápěčskou techniku. Účast na tomto již 5. setkání inicioval náš česko-australský člen Petr Katz, který se vydal na dlouhou cestu přes půlku zeměkoule, aby nejenže navštívil svoji domovinu, ale zúčastnil se i této akce. Pořadatel a organizátor celého setkání Franz Rothbrust nám zaslal veškeré informace o setkání historiků potápění včetně dosavadní historie již koncem února a my jsme neprodleně rozeslali informaci všem členům HDS CZ s návrhem účasti na této události. Brzy se e-mailem ozvala řada zájemců, ze které se nakonec vyklubala skupina tvořená Jiřím Trpíkem, Jaroslavem Klepalem, Miroslavem Lukášem, Dušanem Šuránim, Janem Matouškem, Františkem Svobodou, Jindřichem Kadečkou, Tomášem Vendurou, Otou Brázdou, Oldřichem Lukšem a trojicí Petrem Katzem, Josefem Dvořáčkem a Jaroslavem Knotkem, která vyrazila i se svými manželkami. Registrace této skupiny vyvolala u pořadatelů velké nadšení, neboť sama o sobě představovala větší počet účastníků než kolik jich bylo při posledním setkání v loňském roce. Pravidelně docházely informace o průběhu příprav celé akce a s tím i předpokládaný program a spektrum účastníků, které se nakonec ustálilo na čísle 36 osob z 9 zemí celého světa. Nejvzdálenějšími účastníky byli Peter Katz z Austrálie a Leslie Leaney z USA.
V sobotu 18. června jsme vyrazili směr Neustadt a v brzkém odpoledni jsme se sešli v místním Panorama Hotelu, kde jsme začali poznávat i první účastníky setkání. Před 18. hodinou se dostavil Franz Rothbrust a následně se všichni účastníci vydali společně do restaurace Spinne, kde začal večerní program. V úvodu Franz představil všechny účastníky setkání k historii potápění, ocenil nejvzdálenější účastníky a dále českou výpravu, která svými 16ti členy byla zdaleka největší. Po večeři byla uvedena první část programu, tvořená promítáním historických filmů. Zde dominovali Francouzové, kteří prezentovali celkem tři filmy z doby začátků skupiny tří „mušketýrů moře“ – J.Y.Cousteaua, P. Tailllieze a F. Dumase. Na černobílých filmech jsme viděli první ponory v moři s různými modifikacemi a prototypy aqualungu a dalším vybavením potápěčů. Úžas vyvolávaly zejména dýchací přístroje, vybavené neběžnými úzkými tlakovými lahvemi spojovanými velkým množstvím kovových trubiček s velkými redukčními ventily a hranatými krabicemi regulátorů, z nichž různými směry vedly vrapové dýchací hadice. Myslím, že většina přítomných viděla něco podobného poprvé v životě, protože ani v oficiálních potápěčských životopisech Cousteaua a jeho přátel není nic podobného. Úspěch měl i film Petra Katze „Kamikaze“, který natočil ještě v Československu a vtipnou parodií na bezpečnostní předpisy pro potápění varoval všechny ty, kteří berou bezpečnost při potápění na lehkou váhu.
Druhý den po snídani jsme v koloně vozidel vyrazili k jezeru Marx, kde u hostince Rheinblick proběhla další část programu. Na terase byly instalovány dlouhé stoly, kde účastníci rozprostřeli své „poklady“ a „miláčky“; všehochuť potápěčské techniky z jejich sbírek a také exempláře, které byly na prodej nebo na výměnu. A tak hlavně členové naší výpravy procházeli kolem stolů s vytřeštěnýma očima a zírali na plicní automatiky, potápěčské přilby, láhve a řadu dalších věcí, z nichž hodnou část a v takovém množství viděli poprvé v životě. Téměř s posvátnou úctou jsme v rukách drželi Cousteauův  a Gagnana regulátor CG 45, unikátní přístroj George Commeinhese s kruhovým regulátorem, unikátní plicní automatiky z USA, Švýcarska a dalších zemí, prohlíželi potápěčské obleky, sbírky hloubkoměrů a další potápěčskou techniku včetně literatury a tak byly fotoaparáty v plné práci, aby všechnu tu nádheru zachytily na své karty (výsledky vidíte na navazující fotogalerii). V této prezentaci sbírkových exemplářů jsme zde předvedli potápěčský přístroj PL 40 s příslušenstvím, přístroje Rekord AV 1 a AV 2, přilbu SP 20D a tablo s fotografiemi z činnosti HDS CZ. Rovněž jsme zde předvedli naši knihu katalog potápěčských přileb ve dvojjazyčné versi a byli jsme překvapeni, jak velký zájem vyvolala.
Souběžně s touto expozicí na blízkém břehu jezera probíhaly přípravy k ponorům s historickou potápěčskou technikou. Zde samozřejmě největší pozornost přitahovala souprava přilbového skafandru Draeger DM 20/40 ve versi s dodávkou vzduchu hadicí z hladiny. Své pozornosti však neušli ani další kolegové, kteří se nořili do jezerních vod s různými typy dvouhadicových plicních automatik, kde dominovaly především francouzské Mistraly a různé německé Draegerovy typy. My jsme do vody nelezli, protože jsme byli zcela fascinováni vystavenou technikou a také jsme si říkali, že napřed chceme vidět jak to tady vlastně chodí a přidáme se příští rok.
Kromě prezentace exemplářů techniky ze sbírek jednotlivých účastníků se zde odehrávala neméně atraktivní část programu a tou byl potápěčský „blešák“, čili přehršel všeho možného z potápěčské techniky na prodej nebo na výměnu. Po určitou dobu všichni přítomní obcházeli všechny stoly s vystavenými předměty a přemýšleli, o které kousky by měli největší zájem. Poté se již rozběhla „obchodní jednání“ a brzy již řada mládenců s rozzářenýma očima odnášela do svých aut nově získané přírůstky do svých sbírek. Zde byli úspěšní i naši parťáci, takže spokojenost byla na všech stranách. Mezitím probíhaly diskuse a rozhovory s jednotlivými kolegy a mluvilo se hlavně o tom, jak to potápění vlastně u nás provozujeme, co se u nás vyrábělo nebo vyrábí z potápěčské techniky a jaké zajímavé aktivity u nás proběhly. Velký zájem budily naše informace o čs. výrobcích včetně ukázek, zajímavé byly informace o našich experimentech s bydlením pod vodou, jeskynní a pracovní potápění a mnoho dalších věcí. Základem však bylo získání osobních známostí a dohadování spolupráce do budoucna. Všemi těmito rozhovory se však jako červená niť táhlo naléhání zahraničních kolegů, abychom připravili co nejvíce informací o nás v přijatelném světovém jazyku a pustili je do světa, neboť stále pro ně představujeme ono neprozkoumané území „Hic sunt leones“. Takže máme co dělat. Naše společnost získala do svých sbírek darem pět velkých beden nejrůznějších potápěčských potápěčských časopisů z produkce SRN a USA, a máme tudíž k dispozici nové podklady umožňující našim badatelům rozvoj jejich pátrání. Prudký déšť v odpoledních hodinách celou akci rázem ukončil a tak jsme se po urychleném balení vraceli do našeho hotelu. Zde se v prvé řadě ti z nás, co byli úspěšní na blešáku, laskali se svými novými miláčky a poté se všichni připravovali na večerní program, který proběhl opět po společné večeři v restauraci  Schloss Deidesheim. Zde proběhl seriál potápěčských prezentací. Začali jsme my s anglickou prezentací o činnosti naší HDS CZ, která byla provázena spoustou dotazů a to zejména na možnosti přístupu do depozitářů našich muzeí a na loňskou výstavu přileb. Vzhledem k tomu, že byla řada dotazů na naše tankové záchranné přístroje, tak jsme uvedli ještě tuto českou prezentaci s komentářem v angličtině. Poté následovala prezentace našeho polského přítele Wieslawa Wachowského o plicních automatikách vyráběných v Polsku a krátký šot o potápění devítiletého kluka v replice otevřené potápěčské přilby profesora Wojtusiaka. S poslední a velmi zajímavou prezentací vystoupil Peter Dick z Anglie, kde uvedl podmínky pracovního potápění s potápěčským zvonem koncem 18. století v Londýně na Temži a s tím spojenými finančními náklady. Tím celá akce skončila.
V pondělí ráno jsme se ještě naposled setkali při snídani, rozloučili a vyrazili směrem domů. Naše skupina ještě zamířila do blízkého města Speyer, aby zde navštívila místní Technické museum. Největší pozornost budila kosmická expozice všech dosud realizovaných kosmických letů s lidskou osádkou, které dominoval sovětský raketoplán Buran. Kromě spousty zajímavých exponátů automobilní, železniční, lodní a letecké techniky nás přitáhlo několik exemplářů z „naší branže“ a to dvojice potápěčských přileb, ponorka U 9 ze 60. let minulého století a dvě německé miniponorky z doby 2. světové války – typ Neger a typ Biber. Prohlídka celé expozice musea nám zabrala téměř půl dne a všichni byli navýsost spokojeni. Pak už se jelo opravdu domů s tím, že příští rok se tohoto setkání potápěčů-historiků opět zúčastníme.

Ing. Oldřich Lukš

Foto: Jiří Trpík 2011

Zpět na hlavní výpis